Zápisky SveTru: Tour de la Sverige 2014

5/25/2014 6:33 dop. Vystavil Romana Švachová
Letos mám pouze jeden autentický zápisek /s ne tak docela autentickým výkladem/, a to hned z prvního dne, kdy jsme společně s Aničkou Faixovou přijely do Lidköpingu:

Den första /první/ - ”De andra är på Statoil och köper chips” /replika ze hry Sannas sanna jag, významově: "Ostatní jsou na benzínce a nakupují chipsy."/

Nostalgie. Mamča a Annas sanna jag /aneb já a Anička/ osamocené v Lidköpingu. Koukáme na telku po rituální večeři první letošní sklizně picinek /mražené pizzy/ a (již!) v kvart över nio /čili ve čtvrt na deset/ ulehneme na manželské lože. Dva spacáky rozložené přes nás, jeden zapůjčený od Lennarta /vedoucí Lidköpings kommun/ a druhý od EVS dobrovolníka Ondřeje, co tu teď pracuje. 
Totiž! De andra är på Statoil och köper chips. Jättegott! Tomu jsme se s Aničkou docela nasmály. De andra /myšleni ti druzí, zbytek naší neohrožené SveTr-posádky, který jel na rozdíl od nás autem/ zůstali v Trelleborgu, jelikož se jim po výjezdu z trajektu pokazilo auto – konkrétně akumulátor je v zadeli. Naši členové družiny a věrní braši se zatím ubytovali v hostelu v centru Trelleborgu. Dnešní představení v Lidköpingu muselo být chtě nechtě zrušeno a nám nezbývá než doufat, že zítra budou stěrače stírat, světla svítit, klakson troubit a auto pojede, a zbytek ansámblu tedy zdárně dorazí (nejdříve!) ve čtyři odpoledne. Snad to tedy zvládneme a odehrajeme alespoň zítřejší lidköpingské představení. Držíme si palce. (I na nohách. A i na dalších čtyřech končetinách.) 
Takže proto dneska večer můžou Mamča a Annas sanna jag natáčet další díl Sama doma. Hoppas att /doufáme, že/ zbytek klanu přijede zítra v pořádku a že auto už nebude více zlobit. A Anička už vyleze ze sprchy, takže tohle by pro dnešek stačilo. I když venku je ještě světlo, je čas jít na kutě. 

// A to je vše, přátelé. Víc jsem toho nenapsala. Anička si něco pravidelně škrábala do IKEA deníčku, ale tyto zápisky mi nejsou přístupny. Takže budete muset přetrpět moje neautentické, zredukované a zcenzurované postřehy a paměti po příjezdu domů. 

Největší šok: Moment, kdy jsem potkala Aničku na peróně v Göteborgu poté, co jsem přijela z letiště, ona mi mávala z dálky, spěchala ke mně, řekla, že mě hrozně ráda vidí, a jestli TO už vím. Nevěděla jsem. Neměla jsem ani páru. Hlavou mi proběhlo, že děcka nabourali. Pak mi Anička řekla, že jsou v Trelleborgu a že auto je v servisu, protože se porouchalo. To byla nakonec úleva, po té první myšlence. 

Druhý šok: Ve vlaku z Lidköpingu do Uppsaly. Jsme už třetí den ve Švédsku, zdárně jsme odehráli premiéru v Lidköpingu, a jak tak sedím ve vlaku s A. a jedeme do Uppsaly (ostatní autem, pochopitelně), přijde mi sms od Jáji Peřinové, abychom dorazily na 15:00 do Södermanlands-Nerikes nation, kde jsme měli večer hrát, protože tam má vyčkávat někdo z rádia kvůli rozhovoru, a oni neví, jestli to autem stihnou. O žádném rádiu jsme se s nikým nebavili, nic takového nebylo v plánu a Jája nic dalšího nevěděla. 

Třetí šok: Mluvíme live do švédského rozhlasu, společně s Jájou Peřinovou. Tři minuty. Nevíme co, ale mluvíme! 

Highlight n.1: Velmi povedené představení v Uppsale, i když se zdálo, že světla asi nedáme do kopy, a celou dobu jsem trnula, aby Erik Netušil nebo někdo jiný nespadl z toho zpropadeného nestabilního žebříku až ke stropu. V Uppsale se nám ale dostalo skvělého přijetí, neboť zde žije početná československá komunita. Fika po představení s diváky byla přímo skvělá. Taky musím doporučit uppsalský vandrarhem na Kungsängstorg, velmi útulný. Poté, co jsem objevila pokoj s několika palandami, mě už nikdo nedokázal přemluvit, že bych měla spát někde jinde! (Jediná Monika Špicová mě pochopila.) 

Highlight n.2: Večeře u Aleny Schagen, vedoucí Českého centra ve Stockholmu. Tolik quacamole jsem ještě nikdy v životě naráz nesnědla a asi ani nesním. Vyhladověli po celém dni jsme se cítili jak v ráji. 

Highlight n.3: Představení Mördarnas barn v podání Tearsmedjan z Karlshamn v Hallundě, Rikstaetern, závěrečná přehlídka Länku 2014. Středoškolský soubor, profesionální výkony, profesionální scenografie, choreografie, hudební složka. Velmi silný text o Rwandě za hypotetické situace, že by byla vyhlášena prezidentská amnestie osvobozující mj. i všechny odsouzené za genocidu. Vrahové se vrací domů, ke svým synům, kteří mají ke společenskému stigmatu odlišné postoje a každý se s příchodem otce vyrovnává jinak... Nebyla jsem sama, kdo si pobrečel (přinejmenším Erik Netušil taky brečel, jak se mi svěřil, a to pří scéně, kdy poslední žijící Tutsi z vesnice zpívala na hřbitově píseň pro svou zesnulou rodinu).

Najděte si svůj SveTr na Länku 2014. Anička Faixová mi řekla: "Bylo to super, protože jsme byli součástí něčeho velkého, zkrátka festivalu." (Zde si představujte slovenštinu.)

Highlight n.4: Elvis Párty v autě při road tripu domů. 

A samozřejmě vznikla nová hesla, která je třeba přidat do slangového slovníku (aneb kdo je to sakra "puner"?). Ale k tomu se zase vrátíme jindy!

1 Response to " Zápisky SveTru: Tour de la Sverige 2014 "

  1. Mon S Says:

    Pecka! Mne sa konečne dostali fotky, tak aj moje zápisky coming soon... :)

Okomentovat